Jdi na obsah Jdi na menu
 


PÉČE O AKVARIJNÍ NÁDRŽ

Začátečníkům v akvaristice způsobuje první zákal, první shnilý list velkou starost, neboť se domnívají, že musí obnovit celou nádrž. Vše vytáhnou ven rybky, rostliny, dno a vše důkladně vyčistit a zařídit znova. Pak vše opakují co čtyři týdny a to je právě doba, kdy nádrž začíná naplno žít. To je jedna z nejhorších věcí, kterou mohou udělat. Dobře zařízená nádrž může fungovat i několik let, bez tak razantního zásahu. Musíme si však říci, že nádrž dokáže fungovat déle, čím je větší její objem. U malých nádrží není snadné udržení rovnováhy a vzniku vnitřního biotopu, jako například v nádržích velikých. Mnozí začínající si představují ideální nádrž bez jediné řasy, bez shnilých lístků a s bělostně čistým pískem. To je však veliký omyl a v průběhu tohoto krásného koníčku si uvědomí, že právě několik let zaběhnuté akvárium s překrásně rostoucíma rostlinami je to pravé a krásné. Vždyť cílem je vytvoření přirozeného prostředí jak pro rybky, tak pro rostliny. Vše musí být vyvážené a právě některé drobné vady na kráse mohou někdy působit esteticky. Jedním z takových příkladů, a to se mnou nemusí někteří souhlasit, je ve velmi malém množství, objevující se štětičková řasa. Na kamenec, nebo na jiných dekorativních předmětech, může působit velice esteticky, protože oživí jejich sterilní vzhled.

Pravidla pro péči o akvárium

  1. Denně pozorujeme teplotu vody.
    Samozřejmým vybavením akvária  musí být teploměr. Výběr už záleží na vkusu a množství financí akvaristy. U teplomilných rybek může teplota vody kolísat o 2-5°C, neměla by však klesnout pod 20°C, u některých výjimek pod 18°C. Měli bychom zajistit kolísání teploty mezi dnem a nocí, tudíž v noci by měla bát teplota o něco málo nižší, než přes den. Průměrná teplota se v nádrži u tropického akvária pohybuje mezi 23-26°C, vždy však záleží na chovaných rybkách a pěstovaných rostlinách. V zimních měsících by měla být opět o něco nižší. Musíme si však zapamatovat, ze množství kyslíku rozpuštěného ve vodě se s rostoucí teplotou snižuje. roto dlouhodobá teplota nad 30°C může způsobovat, že rybky nemají dostatek kyslíku a musíme zahájit umělé vzduchování.Společně s kontrolou teploty, zkontrolujeme také automatické topení, poněvadž i to se může poškodit a pak by mohlo dojít k přehřátí vody a následnému úhynu ryb.

  2. Pozorujeme pravidelně rybky,
    A/ zda se snášejí nebo zda-li mezi nimi nejsou rváči. Takové ryky mezi mírumilovnými rybkami způsobují problémy. Tomuto problému bychom se měli vyvarovat již při výběru rybek do akvária a d společné nádrže dávat pouze rybky podobného temperamentu.
    B/ zda plavou v nádrži čile, netrhaně, mají jasné zbarvení, nebo jsou-li bledé a bez zájmu se zdržují v tmavých koutech, nebo se zdržují u hladiny a lapají křečovitě po vzduchu - takové chování je většinou prvním příznakem nemoci nebo je zaviněno nedostatkem kyslíku.
    C/ zda jsou jejich ploutve průhledné, celé, bez otřepaných okrajů, břicha oblá a oči jasné. Bělavé zákaly na ploutvích, očích a vpadlá břicha jsou příznakem nemoci. Nemocné rybky musíme z nádrže urychleně odstranit a přenést je d karanténní nádrže, kde následuje léčení.
    D/ zda přijímají hladově podávané krmivo, či zda si ho nevšímají. Nechuť k potravě je většinou prvním příznakem překrmení stejným krmivem. Krmivo pak musíme rychle změnit. Pokud nechutenství přetrvává, pak by se jednalo o podezření na nějaké onemocnění, nebo jsou již rybky velice staré.

  3. Pozorujeme trvale rostliny,
    A/ zda rostou a vyhánějí nové listy, nebo zda chřadnou. Chřadnutí rostlin může být způsobeno mnoha faktory. Tím nejzákladnějším je světlo. Nejčastěji rostliny chřadnou nedostatkem světla, ale není to pravidlem. Osobně jsem se setkal s případem, kdy rostliny chřadnuly díky příliš intenzivnímu osvětlení. Dalším problémem s osvětlením může byt nevhodné světelné spektrum. Avšak ne jen díky problémům s osvětlením rostliny chřadnou. Důvodů může být celá řada. Málo živin, příliš mnoho živit, špatná chemie vody, teplota, znečištění a mnoho dalších.
    B/ zda listy zůstávají lesklé a čerstvé, nebo zda jsou potaženy hnědým, až tmavozeleným povlakem a zda neodumírají. Povlaky tvoří řasy.
    C/ občas se u nově založených nádrží podíváme na povrch listů rostlin. Je-li hrubý a písčitý, voda je příliš tvrdá. Vodu musíme trochu změkčit.

  4. Občas kontrolujeme a pozorujeme vodu v nádrži,
    A/ zda je tvrdost v požadované mezi. Jestliže je voda příliš tvrdá, musíme ji změkčit.
    B/ zda kyselost vody pH je v mezi, které požadujeme. Kyselost upravíme buď pomocí různých postupů na úpravu pH, nebo pomocí CO2, nebo také pomocí prostředků prodávaných ve specializovaných prodejnách.
    C/ zda voda neobsahuje příliš mnoho čpavku. Voda s obsahem čpavku vzniká při rozkladu dusíkatých organických látek a rybám škodí.
    D/ zda se voda kalí, nebo zelená. Zakalení vody se objevuje nejčastěji v nově zařízených nádržích a je podmíněno nadměrným rozmnožením určitých nálevníků. Jejich rozmnožení podstatně sníží obsah kyslíků ve vodě. Tento zákal může být pro rybky i nebezpečný. Zelená voda vzniká nadměrným rozvojem jednobuněčné zelené řasy.

  5. Rybky krmíme pravidelně, dostatečně a často měníme druh krmiva.
    Nejvhodnějším krmivem je vždy krmivo živé, ale ne vždy máme možnost koupit, nebo někde sehnat živé krmivo. Proto je  dostání velká škála kvalitních sušených krmiv, nebo je možné po celý rok kupovat krmivo mražené. Krmíme pouze v takovém množství, které ryby spotřebují.

  6. Kal
    Staráme se, aby se na dně nehromadilo nespotřebované krmivo, protože se rozkládá a zamořuje pak vodu. Zbytky krmiv odsáváme a jestliže rozklad (zakalení vody) již začal, vyměníme část vody, v malých nádržích celou. Doporučuje se 1x1-2 týdny odsát kal ze dna a vyměnit 1/4-1/3 vody v nádrži. Tímto postupem zabráním například přemnožení řas.

  7. Nestresujeme rybky
    Rybky se lehce vyplaší a stresují se. Proto se snažíme jakoukoliv údržbu provádět opatrně, poněvadž rybky, které jsou vyplašené mohou například narážet do skel a tím se vážně poranit.

  8. Pečujeme o nádrž tak, aby se ni nedostali žádní škůdci,
    jako jsou různé larvy, škeble (glochidie), nezmaři (hydry), ploštěnky (planarie), larvy chrostíků a řasy a aby se nerozmnožili.

  9. Práce a různé úpravy v akváriu omezujeme na nejnutnější míru.
    A/ Rostliny zbytečně nepřesazujeme. Příliš husté porosty protrháváme.
    B/ Odpařenou vodu nahrazujeme nejlépe vodou odstátou. Jelikož se při odpařování odpařuje pouze voda a ne soli v ní rozpuštěné, musíme si hlídat tvrdost vody, protože doléváním vody se voda stává tvrdou.
    C/ Odstraňujeme nemocné a uhynulé rybky z akvária.
    D/ Odstraňujeme řasy. Na skla používáme škrabku nebo magnet.
    E/ Odstraňujeme kal, ale malé množství neškodí a je dokonce prospěšné pro růst rostlin. Odkalujeme pomocí odkalovací trubice.
    F/ Kontrolujeme filtry a pokud jsou příliš znečištěné, tak vyčistíme filtry. Pozor na biologickou část filtru, tu jen opatrně opláchneme vodou.
    G/ Pokud odstraňujeme z nádrže zařízení napájené elektrickým proudem, musíme jej nejprve odpojit od sítě a teprve pak s ním manipulujeme.
    H/ Někdy se utvoří na hladině mastný povlak, nebo povlak z plísně. Takové znečištění odstraníme novinovým, nebo savým papírem: podle povrchu nádrže přistřižený papír položíme na hladinu a z jedné strany ho opatrně vytahujeme; mastnota nebo plíseň přilne  papíru.

  10. Dbáme na to, aby byly nádrže vodotěsné.
    Kontrolujeme těsnost a nepoškozenost nádrží. Tekoucí nádrže buď vyměníme, nebo opravíme. Pokud se jedná o rámová akvária, ty velice často jako nové tečou. Bohužel i stará rámová akvária často tečou. Ty se pak musí opravit. Lepená akvária mívají problémy s netěsností jen velice zřídka. Rámová akvária se dají opravit dvěma způsoby.
    A/ Utěsnění zvenčí. Z netěsného místa vyškrábneme co nejvíce starého tmelu a zatlačíme nový tmel nebo směs vodního skla a cementu.
    B/ Utěsnění zevnitř provádíme směs jílu a skelné vaty. Použijeme k tomu mokrého jílu, který protlačíme jemným sítkem a smícháme jej pak se stejným množstvím jemně rozdrcené skelné vaty. Hustou hmotou naplníme stříkačku na jíl. Hubici jílové stříkačky pak opatrně přiblížíme k netěsnícímu místu a důkladně překryjeme hmotou ze stříkačky celé netěsnící místo a jeho okolí. Již za krátkou dobu by mělo dojít k utěsnění nádrže. Jestliže neznáme místo, kde nádrž netěsní, můžeme tímto způsobe přetěsnit celou nádrž. Při tomto způsobu se drť ze skelné vyta položí na netěsnící místo, jíl se usadí a poškozené místo utěsní. Pokud nádrž teče i p tomto přetěsnění, je nutné celou nádrž znova přesklít.

  11. Při znovu zřízení starých nádrží, musíme opek zkontrolovat těsnost.
    U rámových nádrží se musí znova přetěsnit těsnící hmotou.

  12. POZOR při používání elektrických zařízení, musí vždy důsledně dbát na bezpečnost.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář